Vít Vlnas
Slavní a vymyšlení – praotcové českého výtvornictví. Božetěch – Tomáš z Mutiny – Zbyšek z Trotiny
Článek se zabývá třemi „virtuálními“ českými výtvarnými umělci z doby středověku, jejichž osobnost a dílo byly konstruovány v době osvícenství a národního obrození za účelem posílení argumentace zemského, respektive národního patriotismu. První a nejstarší z těchto umělců, architekt a sochař Božetěch, byl skutečnou historickou osobností – opatem benediktinského kláštera v Sázavě ve druhé polovině 11. století. Z jeho údajného díla se nedochovalo nic a zmínky o něm jsou v historických pramenech velmi kusé. Přesto (nebo právě proto) byl Božetěch v 19. a ještě ve 20. století apostrofován jako patriarcha českého umění. Jméno domnělého středověkého malíře Tomáše z Mutiny (13./14. století) vzniklo mylným výkladem signatur na deskových obrazech dochovaných na hradě Karlštejně. Jejich autorem je ve skutečnosti Tommaso Barisini da Modena (1325/26–kolem 1379), významný severoitalský mistr 14. století. Zatímco osvícenskou vědu fascinovala hlavně technologická stránka karlštejnských obrazů, považovaných omylem za první evropské olejomalby, nacionální romantismus zdůrazňoval domnělý český rodokmen umělce. Třetí z „virtuálních“ umělců, iluminátor Zbyšek z Trotiny (14. století), byl dílem záměrného podvodu. Jeho domnělou signaturu vpisoval kolem roku 1820 společně s dalšími glosami knihovník pražského Národního muzea Václav Hanka do autentických středověkých rukopisů. Přestože padělky byly odhaleny již v 70. letech 19. století, těšil se neexistující Zbyšek z Trotiny i potom zájmu autorů krásné literatury, kteří v něm spatřovali jeden ze symbolů „zlaté doby“ vlády Karla IV.
design by Bedřich Vémola
