Roman Prahl – Pavla Machalíková

Od restaurování k padělání, od paděání k inspirované tvorbě. František Horčička

s. 79–91, resumé s. 91–92

Malíř František Horčička, předpokládaný spoluautor obou nejslavnějších z tzv. staročeských rukopisů, zasluhuje být chápán v dobovém kontextu restaurování uměleckých děl, jehož standardy se postupně měnily. Zpočátku Horčičkovy kariéry bylo pole otevřené dalekosáhlým spekulacím i manipulacím, zatímco na jejím konci požadavek autenticity artefaktů už rostl. O tom, že u Horčičky nešlo vždy jen o mystifikaci, svědčí fakt, že i ve druhé polovině svého života byl zřejmě přesvědčen o jednom ze svých konstruktů. Jeho dílem patrně byla i vůbec první soustavná, ručně malovaná výzdoba vydání Rukopisu královédvorského z roku 1843, které příspěvek věnuje bližší pozornost. Zabývá se i překážkami, na něž vizuální ztvárnění látek staročeských rukopisů naráželo. Pochybnosti o autentičnosti rukopisů nebyly pro vizuální ztvárnění jejich látek tak závažné, jako jiné dobové okolnosti, a zejména protichůdné požadavky na způsob ztvárnění národní minulosti.

 

Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist
Partneři projektu:
Plzeňská filharmonie
Západočeská galerie v Plzni
Západočeské muzeum v Plzni

Organizátoři konferencí:
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro dějiny umění UK Praha
https://www.high-endrolex.com/6