Matěj Kratochvíl
Hudba z objektivního stroje. Lidová hudba a fonograf
Zvukový záznam začal hrát od konce 19. století významnou roli v mnoha oblastech lidského života. Nejvýrazněji se vliv této technologie projevil v oblasti hudebního průmyslu, kdy s vynálezem a rozšířením Edisonova fonografu přišla na svět nová forma konzumace hudby. Vedle toho ovšem tento vynález ovlivnil i sféru vědy. Obor dnes zvaný etnomuzikologie se začal formovat přibližně v téže době, kdy se objevil fonograf, a lze říci, že bez tohoto přístroje by etnomuzikologie nikdy nebyla tím, čím je v současnosti. Možnost zachytit prchavý hudební projev, opakovaně jej přehrávat a zkoumat, otevřela vědcům cestu k analytickému uchopení hudebních kultur celého světa bez omezení systémem evropského notového zápisu. Zároveň ovšem zvukový záznam přinášel různá omezení i nebezpečí zkresleného chápání zvukových pramenů a také nasměroval uvažování o hudbě k určitým stereotypům, s nimiž se pak po velkou část 20. století etnomuzikologie vyrovnávala. V českých zemích se povědomí o technické novince šířilo poměrně brzy mezi laickou veřejností i v akademických kruzích, praktické využití v oblasti dokumentace tradiční hudební kultury v období před první světovou válkou však bylo poměrně řídké. Ty zvukové dokumenty, které se dochovaly, byly zveřejněny teprve v posledních desetiletích.
klíčová slova: české země, 19. století, kulturní dějiny, etnomuzikologie, fonograf, zvukový záznam
design by Bedřich Vémola