Pavla Machalíková
Panorama a techniky iluze
103–113, resumé s. 114
Panoramata se od konce 18. století stala oblíbenou masovou zábavou a podívanou. Také Vídeň a následně Praha se poměrně záhy po zveřejnění vynálezu dočkala svého panoramatu a jeho publikace (1803 a 1804). Příspěvek zkoumá dobové aspekty vnímání panoramat na základě dosud nepublikovaného popisu panoramatu Vídně od Antona Geusaua, jehož produkce úzce souvisela s panoramatem pražským. Autorka si všímá technických a výtvarných prostředků vytváření panoramat jakožto příkladů maximálně iluzivního dobového média i proměn dobové estetiky, které stojí v pozadí recepce panoramatických maleb.
klíčová slova: české země, 19. století, kulturní dějiny, panoramata
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
design by Bedřich Vémola
