Kateřina Kuthanová

Výtvarnice v souvislostech industriálního světa

81–88, resumé s. 89

Vznik uměleckoprůmyslových muzeí a škol umožňoval emancipující se výtvarnici  vstup do sféry uměleckého vzdělání. Stává se designérkou strojové výroby, jak ukazuje případ Marie Kirschnerová, české Němky, i když v uměleckořemeslné práci se vlivem Renáty Tyršové ctí tradiční výtvarné prameny, v nichž se považuje za ruční řemeslnou výrobu. Rukodělná umělecká práce se rozvíjela v Ženském výrobním spolku, ale také v ženské sekci Dürerbundu (například Hermína Laukotová). Proti tomu stojí Uměleckoprůmyslová škola v Praze jako jedna z prvních institucí, kde žena získává profesionální umělecké vzdělání (Anna Boudová) a své následné uplatnění nachází jako industriální učitelka.

klíčová slova: české země, 19. století, gendrová studia, uměleckoprůmyslové školy 

 

Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
TOPlist
Partneři projektu:
Plzeňská filharmonie
Západočeská galerie v Plzni
Západočeské muzeum v Plzni

Organizátoři konferencí:
Ústav dějin umění AV ČR
Ústav pro českou literaturu AV ČR
Ústav pro dějiny umění UK Praha
https://www.high-endrolex.com/6