Michal Topor
Leopardi v Čechách: pokus o re/konstrukci recepčních bodů a drah
s. 376–388, reusmé s. 387–388
Explicitní stopa díla italského básníka-filozofa Giacoma Leopardiho (1898–1837) v české rozpravě je pozoruhodně řídká, a to až do sedmdesátých let 19. století. Po několika drobných překladatelských výkonech (Robert Nápravník, Václav Bakovský) se Leopardiho ujal Jaroslav Vrchlický: přeložil většinu jeho básní (1876) a věnoval mu monografickou studii (1880). Leopardiho dílo tak ve své české podobě mohlo pronikat do časových debat o pojmu pesimismu, které výrazně formoval svými texty především Josef Durdík. Vrchlický dominoval tištěné české reflexi Leopardiho i v dalších desetiletích; nic na tom nemění ani několik rozptýlených, příležitostných pasáží, jimiž se v devadesátých letech k Leopardimu ve svých textech obracel F. X. Šalda.
Web vytvořilo studio Liquid Design, v případě potřeby navštivte stránku s technickými informacemi
design by Bedřich Vémola
design by Bedřich Vémola
