Jiří Lach
V cizině a přece doma: Josef Šusta a Itálie
Josef Šusta náležel k řadě českých vědců a umělců, kterým se Itálie stala oblíbeným cílem pracovních i odpočinkových cest. Možnost strávit několik raných badatelských let v Římě se Šustovi otevřela prostřednictvím studia ve Vídni, kde na Institut für österreichische Geschichtsforschung působil Theodor von Sickel, který byl rovněž u počátků rakouských vědeckých snach ve věčném městě. Díky Sickelovu doporučení Šusta strávil v Itálii, převážně v Římě, tři roky (1896–1899), které naplnil intenzivním studiem raně novověkých pramenů, zejména k církevním dějinám. Později se do Říma několikrát vrátil a Itálie se stala předmětem řady dějepiscových děl nebo jejich částí: od habilitace o papeži Piovi IV., přes Dějiny lidstva, až po Laichterovy České dějiny. Nejvýrazněji je ovšem italská tematika přítomná v Šustově románu Cizina a v pamětech sepisovaných v letech okupace. Obě díla prozrazují, nakolik Itálie a především její hlavní město vrostly do srdce význačného českého dějepisce a umocnily jeho uvažování o složitosti a komplexitě dějin.
design by Bedřich Vémola
