• Aktuality
• Sborník
• Odkazy
• O nás
• Kontakt

Historie projektu

(pokračování) Snaha udržet krok s bádáním za železnou oponou i větší svoboda organizátorů a účastníků v místech dostatečně vzdálených Praze, přispěly k tomu, že se z původně jednorázové konference stalo pravidelné každoroční setkávání. Počáteční ročníky se zaměřily především na dobu šedesátých až osmdesátých let 19. století, související se vznikem novodobé české společnosti a tvorbou Bedřicha Smetany. Postupně se zájem rozšířil na devadesátá léta 19. století a vztah české moderny k historismu (*Prameny české moderní kultury*, 1988). Otázky zemského patriotismu a koexistence Čechů a Němců před nacionálním rozštěpením v roce 1848 posunovaly hranici původního vymezení konference směrem k první polovině 19. století (bolzanovská témata byla poprvé ve větší míře zastoupena ve sborníků *Proudy české umělecké tvorby: Sen a ideál*, 1987). Specifickou část tohoto problému, tedy vztah Čechů a rakouské resp. rakousko-uherské monarchie, řešila konference pořádaná za silné mezinárodní účasti ve spolupráci s Rakouským kulturním institutem v Praze a tehdejším Rakouským ústavem pro střední a jihovýchodní Evropu, pobočka Brno (*Český lev a rakouský orel/ Böhmischer Löwe und österreichischer Adler im 19. Jahrhundert*, 1994) . Politické uvolnění po roce 1989 však vedlo i k tomu, že se smysl plzeňských konferencí jako místa pro svobodné uvažování začal znejasňovat. Tuto situaci odráží skutečnost, že se sborník ze stejnojmenné konference Český dnešek a české 19. století. Máme se stydět za své 19. století?, pořádané Historickým ústavem Akademie věd České republiky v roce 1992, nepodařilo vydat. Pražští organizátoři využili v letech 1995–1996 podpory ředitele Archivu města Plzně, Ivana Martinovského, který organizačně připravil konferenci o idyle (koncepčně navrženou Vladimírem Macurou) a vydal v redukované podobě sborník této i následující konference (*Idyla a idyličnost v kultuře 19. století*, 1995, vyšlo v roce 1999; *Umění a veřejnost v 19. století*, vyšlo v roce 1998). Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje zajišťovala, po odchodu Národní galerie v Praze z organizačního týmu, menšími, pečlivě připravenými tematickými výstavami doprovodný program konference, ale původní koncepce projektu se začala rozpadat. K všeobecné únavě se nakonec přidaly i problémy vydavatelů (nepříliš šťasný pokus komerčně využít téma Sex a tabu v nakladatelství Academia v roce 1999 nepřinesl ani žádoucí udržení roční periodicity vydávání sborníku). Od roku 1998 se postupně podařilo vrátit plzeňským konferencím jasný smysl, kterým je mezioborová diskuse k problémům české historie 19. století v kontextu evropských dějin. S podporou Grantové agentury České republiky, Grantové agentury Akademie věd České republiky, grantů Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, Nadačního fondu Obce spisovatelů, Ministerstva školství a tělovýchovy, agentury Dominik centrum s. r. o. a především díky úsilí organizátorů a zájmu Jiřího Kroupy z nakladatelství KLP – Konias Latin Press začaly každoročně vycházet sborníky z konferencí. V současné době si organizační štafetu každoroční konference a sborníku z ní předávají organizátoři Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky, v. v. i., Ústavu pro českou literaturu Akademie věd České republiky, v. v. i., a Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Stránky www.plzensympozium.cz, které jsou součástí ročníku věnovaného fenoménu *Opomíjení a neoblíbení. Úředník a podnikatel* (2006), mají za cíl shrnout čtvrtstoletí dosavadních plzeňských sympozií a s nimi spojeného mezioborového bádání k problematice 19. století a vytvořit základ pro jeho další pokračování. Jsou určeny domácím i zahraničním odborníkům zaměřeným na studium 19. století z hlediska historie, dějin umění a literatury, muzikologie, teatrologie, sociologie, filozofie, etnologie aj. ale i pro hudebníky a divadelníky se zájmem o provozování děl 19. století. V neposlední řadě mají přispět i ke kvalitní popularizaci období, v němž se zrodila novodobá česká identita. Taťána Petrasová Webové stránky www.plzensympozium.cz vznikly s podporou grantového projektu 408/06/1675 Grantové agentury České republiky. Za pomoc při jejich přípravě děkuji Kateřině Bláhové, Václavu Petrbokovi, Martě Ottlové a Zdeňku Hojdovi, Markétě Staňkové, Polaně Bregantové a Tomáši Winterovi.